Skuvlagiellamáhttu

Skuvlagiella lea máŋgga dáfus earálágan go dábálaš ságastallangiella.

Skuvlagielas geavahuvvojit olu sánit, mat gusket skuvlafágaide ja -doaim-maide. Stuorimus erohus ságastallangiela ektui lea ahte skuvlagiella nu čavga laktása čállingillii. Aiddo čállingiela geavaheapmi viiddidage olbmo giellarepertoára erenoamáš vuogi mielde. Čállingiela bokte olmmoš deaivá olu sániid maid hállangielas hárve gullá, ja beassá lohkat dakkár cealkagiid ja ráhkadusaid mat dábálaččat eai gula hállangillii. Vaikko čállingiela geava-heapmi álggos vuođđuduvvoge hállangillii, de dat dađistaga ovdána iežas gulahallangaskaoapmin ja jurddašanreaidun mii lea čielgasit earálágan go hállangiella. Skuvlagiela repertoára viiddideapmái váikkuhit erenoamážit skuvlafágaid tearpmat ja ovdanbuktinvuogit. Skuvlafágaiguin barggadettiin olmmoš oahppá ja hárjána maiddái geavahit giela abstrákta áššiid čilgemii ja guorahallamii.

Buori skuvlagiellamáhttu duddjojuvvo vuosttažettiin skuvlagirjjiid ja eará girjjálašvuođa lohkamiin ja luohkkálanja giellabirrasis. Amas dákkár giellamáhttu báhcit dušše passiiva giellamáhttun, de lea dárbu beassat aktiivvalaččat hárjánit geavahit skuvlagiela sihke njálmmálaš ovdanbuktimis ja čállimis erenoamážit. Čállingiela ovddideamis guovddáš áššin lea ahte oahppit besset beaivválaš čállimiin darvvihit dán giellamáhtu alcceseaset aktiivvalaš giellageavahangálgan.

Girjegiella geavaha ovdanbuktinvugiid mat leat earáláganat go hállangielas.

Okta sivva lea ahte čálalaš gulahallamis čálli ja lohkki gaska dábálaččat lea mealgat stuorit go hálli ja guldaleaddji gaska sihke spatiála ja temporála dimenšuvnna ektui, dahje nugo árgabeaigillii sáhttá dadjat: dan dihte go čálli ja lohkki leaba dábálaččat guhkkálagaid sihke báikki ja áiggi ektui. Dát gaska dahká veadjemeahttumin geavahit gulahallama doarjjainformašuvnna nugo šuoŋa, geahčastaga dahje rumašlihkadeami (omd. čujuheami ja nivkkiheami).

Gulahallandilálašvuođas mas hálli ja guldaleaddji leaba njunnálagaid, birge maid dábálaččat buorebut prosániid geavahemiin, nugo pronomeniiguin ja dakkár proadjektiivvaiguin ja -advearbbaiguin go dákkár, diekkár, duokkár, dokkár ja ná, nie ja nuo.

Čálli ii sáhte geavahit dáid vugiid gulahallama doarjjan muhto ferte sániiguin ja cealkkaráhkadusaiguin gaskkustit informašuvnna nu, ahte lohkki fáhte čállosa ulbmila. Čálalaš ovdanbuktimis, nugo dat geavahuvvo maiddai skuvlla oahppogirjjiin, geavahuvvo dávjá oaneheabbo ovdanbuktinvuohki go hállangielas. Partisihpparáhkadus lea okta dákkár oanidanvuohki mii sáhttá geavahuvvot oalgecealkagiid sajis, nugo ovdamearkka dihte eske geavahuvvon ovdamearka dan sadjái go ovdamearka maid mun eske geava-hin, dahje nominaliseremat: beaivválaš čállimiin ovdána čállinmáhttu dan sadjái go go čállá beaivválaččat, de ovdána čállinmáhttu. Jos skuvllas ii beasa oahpásmuvvat ja hárjánit dákkár giela lohkat ja čállit, de gártá maid váttis geavahit čállojuvvon oahppomateriála. Skuvla ferte oahpásmaht-tit dán lágan girjegiela geavaheapmái ja nu maiddái láidesoahpásmaht-tit sámegiela ovdanbuktinvejolašvuođaide mat leat mihtilmasat girjegillii.

Álgooahpahusa áigge skuvlagiella ii dáidde leat nu olu earálágan go árga-beaigiella eará mearkkašumis go ahte dan oahppagoahtá geavahit čállojuvvon hámis. Muhto jo gaskadási rájes, ja erenoamážit nuoraidskuvla dásis, ođđa fágaid ja fáttáid oahpahaladettiin giella geavahuvvo maiddái akademalaš giellan dan mearkkašumis ahte leat olu áššit mat čilgejuvvojit ja ovdanbuk-tojuvvojit teorehtalaččat. Sisdoalu ektui oahppit hárjánit sihke abstraheret ja generaliseret ja árgabeaigiela ektui váldojuvvojit atnui olu ođđa skuvlafágalaš sánit mat govvidit fágadoahpagiid. Skuvlaáigge giella ovdáneapmi dáhpáhuv-vá oktanaga skuvlafágalaš ovdánemiin. Fágalaš ovdáneapmi dáhpáhuv-váikkuha gielalaš ovdáneapmái ja gielalaš ovdáneapmi váikkuha fágalaš ovdáneapmái.

Skuvlaáigge šaddá hárjehallat struktuvrraid ja vuogádagaid guorahallat ja ovdanbuktit teorehtalaččat. Jo álgooahpahusa rájes lea deaŧalaš ráhkkaniš-goahtit viiddidit giellarepertoára nu ahte oahppi árgabeaigiela lassin beassá oahppat skuvlagiela. Geavatlaččat vuosttaš lávkkit dákkár giela guvlui leat go oahppit besset hárjehallat čilget áššiid konteavstta veahki haga, nugo čállingielas ferte dahkat.

Høier (2007) mielde buot oahpaheddjiide ii oro iešalddes čielga ášši árga beaigiela ja skuvlagiela erohus. Su oaivila mielde sáhttá leat nu ahte oahpaheaddjit oahpahit ohppiide fágagiela almmá dađe eambbo guora-halakeahttá ahte sii dán dahket. Høier lea dutkan sámegiela geavaheami oahpahusgiellan dakkár giellabirrasis gos dárogiella lea gievrramus giella ja gos sihke váhnemiid ja ohppiid nannoseamos giella eará oktavuođain go árgabeaigulahallamis lea dárogiella. Son árvala ahte dákkár gielladilis veadjá oktan sivvan árgabeaigiela geavaheapmái maiddái oahpahusas leat

ahte ohppiid giellamáhttu dahká dan dárbbašlažžan.

Beaivválaš giela ja skuvlagiela erohussii čujuhuvvo dávjá go lea sáhka vierisgielagiid váttisvuođain veadjit čuovvut majoritehtagielat oahpahusa, muhto dáid giellavariánttaid erohus lea relevánta maiddái eatnigielat oahpa-husas. Mii muđui guoská omd. guovttegielatvuhtii, de olu dutkanbohtosat čájehit ahte additiiva guovttegielatvuođas leat positiiva váikkuhusat sihke intellektuálalaččat ja metalingvisttalaččat (Gč. Diaz 1983; Kovacs 2009;

Bialystok 2009). Min oktavuođas dattege ferte muittus atnit ahte gielaid servodatlaš dilli lea nu iešguđetlágan ja danin maiddái sámegielat ohppiid vejolašvuohta beassat lohkat oahppomateriála teavsttaid iežaset eatnigillii ii leat seamma buorre go riikkagielat ohppiin.

Beaivválaš giela vuođđun lea hállangiella ja skuvlagiela vuođđun lea dasa lassin čállingiella. Hállangiella ja čállingiella leat viiddis doahpagat go goappašagaide čáhket ollu variánttat. Ovdamearkan hállangiela variánttain leat suopmanerohusat ja buolvvaid giellageavaheami erohusat. Sáhttá dadjat ahte davvisámegiela čállingiela málle lea hápmašuvvan dálá čállingiellan sámegielat girjjálašvuođa ovdáneami mielde ja giellaoahpaid mielde mat leat buori muddui sajáidahttán sihke čállinvuogi ja sojahanhámiid. Hállangiela ja čállingiela erohusat leat unnimusat siseatnama oarjeguovllu suopmaniin.

Sihke giellamáhtu ja giellageavaheami árvvoštallama skuvlaoahpahusa oktavuođas sáhttá guorahallat guovtti perspektiivvas: dábálaš gulahal-langaskaoapmin ja skuvlagiellan. Erenoamážit Cummins (1984 ja 2008) lea čujuhan dán guovtti dási erohussii (govus 4). Ovddit dássi (Basic Inter-personal Communicative Skills) vástida dábálaš árgabeaigiela geavaheami gelbbolašvuhtii ja maŋit dássi (Cognitive/Academic Language Proficiency) fas vástida skuvla- ja oahpahusgillii mii lea kognitiivvalaččat eambbo gáibideaddji ja mii geavahuvvo abstrákta áššiid jurddašanreaidun, nugo omd. árvvoštallamii, klassifiseremii, doabaduddjomii ja kausála oktavuođaid čilgemii. Dohkálaš skuvlagielladássi lea eaktun veadjit čuovvut ja áddet oahpahusa ja sáhttit atnit ávkki oahppoávdnasiid teavsttain. Skuvlagiella lea kognitiivvalaččat eambbo gáibideaddji go árgabeaigiella maiddái danin go árgabeaigielas lea dávjá olu konteakstadoarjja. Danin skuvlafágaid oahpahal-lamis ferte maiddái geavahit áiggi čilget ođđa doahpagiid ja daidda gullevaš tearpmaid. Lea čájehuvvon ahte omd. dohkálaš eaŋgalsgiela skuvlagielladási oahppamii nubbingiellan mannet gaskal 4 ja 7 jagi (Baker 2011: 170).

Kognitiivvalaččat

Govus 4. Heivehuvvon Cummins (1984) mielde.

Skuvlaoahpahusas álgojagiid teavsttat eai spiehkas nu olu hállangiela cealkkaráhkadusain, muhto jo 4. ja 5. ceahki rájes oahppogirjjiid teavst-tain lassánit skuvlagiela dovdomearkkat. Gielalaš repertoára viiddideapmi

čuovvu rattát fágalaš ovdánemiin. Skuvlavázzi kognitiiva ovdáneapmi dahká vejolažžan ii šat dušše logahallat fenomenaid ja čilget hámiid, ivnniid ja eará vuođđosárgosiid, muhto maiddái guorahallat ovdamearkka dihte váikkuhusaid. Bajit dásiid oahppogirjjiin šaddá dađistaga eambbo sáhka gaskavuođain, sivain ja eará abstrákta oktavuođain. Ja buot dáid beliid ovdanbuktimii ja áddemii dárbbašuvvo vástideaddji giella. Oahppogirje-gielas dan oaidná olu ođđa abstrákta doahpagiid terminologiija geavaheamis ja maiddái lassánit komprimerejuvvon giellageavaheami ovdamearkkat, nugo nominaliseremat ja partisihppa attribuhttaráhkadusat.

Govva 10. Muhtin bargguin šaddá geavahit hállangiela ja čállingiela oktanaga.

Skuvlagiella gohčoduvvo maiddái akademalaš giellan. Greikkagiela akademeia máksá seamma go oahppoásahus ja dan sámegiela suorggádus akademalaš geavahuvvo maid seamma mearkkašumis go teorehtalaš. Ja aiddo dan mearkkašumis leage skuvlagiella akademalaš giella go dainna gaskkustuvvo skuvlla teorehtalaš oahppu.

Skuvlagiella mii dušše čuovvu ja bissu beaivválaš hállangiela dásis hehtte giellaovdáneami. Ja dat maiddái hehtte ohppiid skuvlafágalaš ovdáneami, go skuvlagiella ferte doarjut dakkár giellageavahusa mainna skuvlafágat čilgejuvvojit ja oahpahuvvojit čálalaš oahppomateriálain.

Čállingiella ii leat dušše hállangiela oinnolaš bealli. Vaikko das dieđusge leat olu oktasaš bealit hállangielain, de dat nuppe beales sáhttá čuodjat oalle amasin dasa gii ii leat hárjánan čállingillii, vaikko das gullojitge seamma sánit go hállangielas ja maiddái oahpes cealkkaráhkadusat. Skuvlaáigge olmmoš oahpásmuvvá ja hárjána čállingiela ovdanbuktinvuohkái.