Čálamáhttui ráhkkaneapmi ovdal skuvlaagi

Čállingiela oahpahallan, ja erenoamážit lohkanmáhttu, leamaš skuvlahistorjjá álggu rájes okta skuvlavázzima váldoulbmiliin. Min áigge dán oahpahal-lama metodagažaldagat leat ain áigeguovdilis sáhkafáddán. Vaikko dáid áššiid birra leamaš ovdalge dávjá sáhka, de dat leat fas boktán erenoamáš beroštumi maŋŋá go čálamáhtu iskkadeamit lágiduvvogohte sihke riikadásis ja erenoamážit maŋŋá go riikkaidgaskasaš teasttaid² bohtosat leat alm-muhuvvon. Dál lea maiddái stuorra beroštupmi ovdal skuvlaahkásaččaid gielladillái, go dutkanbohtosat leat čájehan ahte dan giellamáhtus mii mánás lea ovdal go álgá skuvlii, lea stuorra mearkkašupmi čálamáhttui ja nu maiddái skuvlavázzima lihkostuvvamii. Mánáidgárddi gielladiđolašvuođa nannenbargu veahkeha álkibut beassat johtui čállingiela oahppamiin.

Duhko-2 PISA (Programme for International Student Assessment ) mihtida 15-jahkásaččaid lohkan-, matematihkka- ja luonddufágamáhtu ja PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) mihtida 4. luohkkálaččaid lohkanmáhtu.

raddamiin, mas ii gáibiduvvo ahte galgá oahppat lohkat, besset mánát hárjehallat vuođđogálggaid mat leat ávkin lohkan- ja čállinoahpahallamii.

(Hagtvet 2002; Lundberg ja earát 1998.)

Giellaovdáneami kártema várás lea ráhkaduvvon iskanmateriála guovtte-jahkásaččaid várás, mii sáhttá geavahuvvot go mánná boahtá dearvvašvuođa iskamii. Reynell-giellaiskkadeapmi mánáide gaskal beannot ja guhtta jagi lea heivehuvvon sámegillii ja nu lea maiddái Norgga mánáidgárdemánáid várás ráhkaduvvon giellaovdáneami registrerenmateriála, Tidlig registrering av språkutvikling (TRAS). Sámegillii heivehuvvon Árra GiellaOvdáneami Registreren (ÁGOR) veahkkeneavvut dahket vejolažžan árvvoštallat máná giellaovdáneami dan ektui mii lea gaskamearálaččat vuorddehahtti máná agi ektui.

DASAGO (davvisámegiel mánáid giellaovdáneapmi) lea Romssa universi-tehta dutkanprošeakta (2011–2016) man ulbmil lea ovdánahttit dutkan- ja kártenneavvuid davvisámegiela mánáid giellaovdáneapmái, guorahallat mo davvisámegielat mánát oččodit giela ja juohkit dieđuid dan birra ásahusaide maidda dát dieđut leat deaŧalaččat (nugo mánáidgárddit, skuvllat ja dearvvašvuođasuorgi). Dutkanprošeavttas kártejuvvojit mánát geat leat gaskal 8 mánu ja 3 jagi boarrásat.

Skuvllain fas lea jurdda nationála iskosiid vuođul čuovvut juksetgo oahppit vurdojuvvon máhttodási. Dát iskosat, mat eai guoskka dušše čállingiellamáhtu iskamii, leat oassi máhttoloktemis mii lea vuođđo- ja joatkkaskuvlla reforbma mii álggahuvvui 2006:s. Dát reforbma fas duddjo viidáset mihttomeari ala mii lea dahkat buohkaide vejolažžan oahpu ja máhtu háhkat miehtá eallinagi, nu ahte sáhttá birget servodagas ja bargoeallimis mii oppa áigge nuppástuvvá.

Dálá servodagas lea mealgat váddáset birget lohkan- ja čállinmáhtu haga go ovdalis áigge. Gulahallan ja gaskkusteapmi geavvá hui olu oktavuođain čálalaččat ja dat gii ii máhte lohkat ja čállit bázahallá álkit ‒ ii dušše gask-kustuvvon dieđuid ektui, muhto maiddái nu ahte ii beasa dan bargomáilbmái mii gáibida čállingiela máhtu. Danin čuvvojuvvoge dál dárkilit man dásis dát máhttu lea ja mo lohkan- ja čállinmáhtu álohii sáhtášii nannet (omd.

Pisa- ja Pirls-iskosat).

Earuhan dihtii čállingiela oahpaheami mii sáhttá dahkkot mánáidgárddis skuvlla čállingiellaoahpahusas, de daddjo ovddit lahkonanvuogi birra ahte dat lea čállingillii oahpásmuvvan dahje ráhkkaneapmi. Ulbmil mánáidgárddi čállingillii bajásgeassimis ii leat ahte mánná galgá oahppat lohkat ja čállit, muhto galgá beassat duddjot buori vuođu dasa maid skuvllas álgá oahpahallat.

Nu ii leatge šat jearaldat leago vejolaš mánáidgárddiin váldit atnui čállingillii bajásgeassima bargovugiid, jearaldat lea baicce mo dan sáhttá dahkat.

Dákkár bajásgeassima lihkostuvvamii leat guokte váldoeavttu: mánná ferte beassat vásihit čállingiela geavaheami ávkkálažžan ja buot čállingiela doaimmat galget leat heivehuvvon máná ahtanuššandássái. Mánáidgárddi ahkásaš mánáide stoahkan lea nu guovddáš oassi eallimis ahte čállingillii oahpásmuvvange ferte heivehuvvot dan mielde. Olu dutkanbohtosat čájehit ahte mánát geat ovdal skuvlaagi leat beassan oahpásmuvvat čállingillii eai nu dávjá vásit lohkan- ja čállinváttisvuođaid go sii geat besset álggahit dán proseassa easkka skuvlaahkásažžan. (Hagtvedt 2002.) Lorentzen (2003) deattuha man boastut lea jurddašit ahte čállingillii láidesteami vuođđu ja álgu galgá leat máná iežas beroštumi duohken. Dát mielddisbuvttášii ahte dušše dat mánát geain jo lea čállingiela beroštupmi váldojuvvošedje vuhtii.

Son baicce deattuha man deaŧalaš lea movttiidahttit ja láidestit čállingiela geavaheapmái aiddo dakkár mánáid, geat eai čájet beroštumi čállingillii.

Mánáidgárddiin lea gal álggu rájes jo geavahuvvon girjegiella seamma láhkai go olu ruovttuinge, namalassii lohkkojuvvon teakstan, go mánáide leat lohkan máidnasiid ja muitalusaid. Muhto muđui gal leamaš vel juoba vuosteháhkuge čállingiela fokuseremii. Ággan lea geavahuvvon earret eará ahte čállingiela lea nu váttis oahppat ahte das ferte suddjet máná.

Muhtimin dákkár oainnu duohken lea jurddašanvuohki mii atná čállingiela nu áibbas earáláganin go eará ovdanbuktinvuogit ja doaimmat nugo omd.

govaid sárgun, lávlun ja muorain gizzun. Lorentzen (2003) oaivvilda ahte seamma láhkai go mánáidgárddiin čájehit erenoamáš beroštumi movttii-dahttit mánáid geat ovdamearkka dihte eai nu mielas searvva muorain gizzumii dahje vuojadeapmái, de galgá maiddái mánáidgárdi erenoamážit geahččalit movttiidahttit mánáid geat eai oro berošteamen čállingielas. Ja vaikko leage deaŧaleamos ahte mánáidgárddiin lohkkojuvvo, lávlojuvvo ja stohkkojuvvo gielain ja teavsttaiguin, de lea maid deaŧalaš atnit muittus ahte galgá maid dihtomielalaččat bargojuvvot čállingielain. (Lorentzen 2003:

213–215.) Mánáidgárddi dálá rámmaplánas daddjo ahte mánát galget beassat oahpásmuvvat bustávaide ja loguide beaivválaš doaimmain ja mánáidgárdi galgá doarjut mánáid beroštumi loguide, čuoldimii dahjege kategoriseremii, lohkamii, mahkáščállimii ja teavsttaid sánuheapmái (Mánáidgárddi sisdoalu ja barggu rámmaplána. Kap. 3.1).

Mánáidgárddi ja skuvlla gaskavuohta ii šat adnojuvvo nu čielga lávkestahkan ovtta dilis dahje ásahusas nubbái nugo lei dábálaš jurddašit dušše moad-delot jagi dás ovdal. Lei dábálaš jurddašit ahte ”albma” skuvla álgá go mánná čiežajahkásažžan beassá álgit oahppat lohkat, čállit ja rehkenastit.

Ovdal dán agi galggai beanta suddjet mánáid bustávain ja loguin. Dál adno lunddolažžan mealgat árabut jo nannegoahtit čálakultuvrra ovdáneami sihke ruovttuin ja mánáidgárddiin. Eat šat bala oahpaheames mánáidgárdde ahkásaččaide ”skuvlafágaid” nugo čállima ja rehkenastima, go diehtit ahte dan lea vejolaš dahkat. Mánáidgárdde ahkásaččaid lohkan ja čállin vuođđuduvvo stoahkamii man álgu lea mahkášlohkan ja -čállin man vuođul mánná beassá oahppat ahte čállingiellage lea gulahallangaskaoapmi. Dán agis ii vurdojuvvo, ja guhkkin eret gáibiduvvo, ahte mánná galgá máhttit lohkat ja čállit, muhto ahte beassá ráhkkanit dasa iežas návccaid ja miela mielde. Dákkár ráhkkaneapmi lea earret eará go mánná beassá oaidnit giela, nugo omd. iežas ja eará mánáid namaid čállojuvvon gokko biktasat vurkejuvvojit ja govvateavstta seainnis mas oaidná omd. guovža-, nođđu- ja ákšu-sániid. Ná besset mánát hárjánit oaidnit maiddái daid bustávaid maid muđui eai oainne nu dávjá. Mánáidgárddi čállingiela ráhkkaneapmái gullá maid addit vejolašvuođa beassat geahčadit sámegiel girjjiid, aviissaid ja bláđiid. Mánáidgirjjit mat leat báddejuvvon addet buori vejolašvuođa oahppat ođđa sániid ja dadjanvugiid ja seammás maid vásihit ja nu oahppat čállon ja hállon giela oktavuođa.