Čállingiela oahpahallama vuođđu

Lea čájehuvvon stuora ovdamunnin jos mánná lea beassan vásihit ahte rávisolmmoš lohká mánnái girjjiid dahje bláđiid. Dakkár mánná gii dan lea beassan vásihit, lea árrat oahppan ahte máinnas dahje muitalus sáhttá leat kodifiserejuvvon teakstan. Mánná lea nu oahppan deaŧalaš vuođđoášši, namalassii ahte prentejuvvon teaksta sáhttá ovdanbuktojuvvot njálmmálaš muitalussan. Jos lohkki lea suorpmain čuvvon teavstta logadettiin, de lea mánná oaidnán sániid ja diehtá maiddái man guvlui teavstta galgá čuovvut go lohká: álgit badjin gurut ravddas olgeš guvlui ja nu linjá linjjá mielde vulos guvlui. Vuosttaš girjjiin vedje lean dušše govat maid vuolde lei sátni, ja nu soittii dalle jo báhcán millii dakkár sániid čálagovva go omd. bussá, beana ja biila. Mánná gii lea vásihan ahte sutnje lohkkojuvvo dávjá lea beassan oahppat olu mii duddjo nannoset vuođu lohkan- ja čállinoahpahallamii.

Dakkár mánná diehtá guđe guvlui teaksta lohkkojuvvo, lea fuobmán mo teavsttas oaidná mii lea sátni ja lea oahppan gullat čállingiela cealkagiid ja ovdanbuktinvugiid. Buot dáid mánná sáhttá oahppat áicama vuođul vaikke sutnje dát áššit eai leatge dađe eambbo čilgejuvvon. Maiddái dákkár giellaovdáneapmi dáhpáhuvvá rattát kognitiiva ovdánemiin ja nuppe dáfus giellaovdáneapmi veahkeha kognitiiva ovdáneami.

Čállingillii oahpásmahttin lihkostuvvá buoremusat go mánná beassá vásihit ahte čállingielas lea mearkkašupmi ja ahte das lea ávki. Máná iežas namma ja dan čállingovva sáhttá leat teakstalohkama buorre álgu. Das beassá oahppat mainna bustávain namma álgá ja makkár bustávaiguin skihpáriid namat álget. Nama ritmma sáhttá gieđaiguin speažžut ja nu sáhttá giellahárjehusaid

seammás dahkat lihkadeapmin, mas sáhttá šaddat somás oktasaš vásáhus.

Ná sáhttá dahkat maiddái báikenamaiguin (omd. máná adreassa) ja vaik-keba njuikut dahje lávkut namaid stávvaliid mielde. Ná sáhttá maiddái čalmmustahttit namaid guhkkodaga. Dákkár nammahárjehusain sáhttá giddet fuomášumi olu áššiide mat gusket sihke lohkamii ja rehkenastimii:

čállima lineára ortnet dahje gokko álgit ja man guvlui lohkat, mii lea guhkes namma ja mii lea oanehis namma ja mat namat leat seamma guhkit. Namaid vuođul sáhttá hárjehallat máŋggalágan kategoriserenhárjehusaid: gávdnat namaid mat álget seamma bustávain dahje namaid main lea omd. a-bustávva, namaid main lea guokte speaččastaga dahje lávkki, golbma speaččastaga dahje vel eambbo. Lihkadanhárjehussan, mii seammás maid darvviha millii bustávaid, sáhttá leat omd. ”áibmui čállin” mas buohkat stuora lihkastagain gieđain hábmejit bustávaid. Olgun maid sáhttá sihke muohttagis ja sáddos hárjehallat bustávaid čállit dahje hábmet.

Ovdaskuvlaahkásaččaid beroštupmi riimmaide, hoahkamiidda ja sátnestul-lamiidda addá buori vejolašvuođa duddjot gielalaš hápmediđolašvuođa mii lea ávkin čállingiela oahpahallamii. Dákkár hárjehallamiid buorre ovdameark-kaid gávdná omd. Kerttu Vuolab (1990) girjjis Ánde ja Risten Jagi fárus:

Vuossárgga– vuoššat guliid! okta Maŋŋebárgga – márfut márffiid! guokte Gaskavahku – gávtti goarrut! golbma Duorastaga – duokŋat dorkka! njeallje Bearjadaga – beare borrat! vihtta Lávvardaga – láibut láibbi! guhtta Sotnabeaivve – de vuoiŋŋastat! čieža

Anna-Liisa Guttorm

– Galle de ledje?

– Rehkenastot mat vel ođđasit!

Vuossárgga – vuosttamužžan. okta Maŋŋebárgga – maŋŋelabbos. guokte Gaskavahku – gaskkamužžan. golbma

Duorastaga – dobbelabbos. njeallje Bearjadaga – beaivvadagas. vihtta Lávvardaga – lávkkohagas. guhtta Sotnabeaivve – suhkástuolus. čieža

Kerttu Vuolab

Olles girji lea maid jietnakaseahttan ja heive daninge bures mánáide geat eai vel leat oahppan lohkat. Mánát dávjá ieža liikojit fuobmát ođđa riimmaid go vuos leat beassan álggu ala. Lea deaŧalaš ahte oahpaheaddji čállá dáid jogo távvalii dahje eará sadjái oidnosii ja lohká daid ovttas mánáiguin jitnosit seammás go čuovvu teavstta suorpmain dahje sákkiin, vai besset hárjánit oaidnit hállama ja čállima systemáhtalaš oktavuođa: sánit mat čudjet measta seamma láhkai čállojuvvojit maid measta seamma láhkai (omd. nállu, jállu, dállu ja stállu). Eará girjjit main maid gávdná riibmateavsttaid maid sáhttá geavahit maiddái mánáidgárddis, leat Sátnestullamat (Eriksen & Skaltje 1995), Dill Dáll (Sámi oahpaheaddjit 1987), Hoahkat ja stoahkat (Baal &

Wirkola 2003) ja Giellastohkosat (Eira & Eira 2006).

Bealgi bealká čuvdi čoavdá

gaskasuorbma curbmá orbbeš čurboš(a) čeŋkkeš čiŋku

Sátnestoahkamis ja riibmestallamis ii leat dušše sáhka sániid mearkkašumis muhto maiddái daid hámiin. Danin leatge dát sátnelášmmohallanhárjehusat ávkkálaččat go daiguin duddjo hápme- ja jietnadatdiđolašvuođa. Fonologalaš diđolašvuohta lea dego muhtinlágan šaldi mii dahká vejolažžan fáhtet mo čállingiella ja hállangiella gullaba oktii. Oahppi vásiha ahte daddjojuvvon sániid sáhttá hábmet čállojuvvon sátnin ja ahte dat mii lea čállojuvvon sáhttá daddjojuvvot. Fonologalaš diđolašvuohta mii dahká vejolažžan sirret sáni jietnadagaid adnojuvvo maiddái vealttakeahtes eaktun juksat mekánalaš lohkanmáhtu dási. Dát lea oalle abstráktadásat diđolašvuohta man gaskadássin sáhttá atnit stávvaldiđolašvuođa. Dán guovtti dási erohus ja maiddái duođaštus oidno das ahte lea álkit fáhtet stávvalstruktuvrra go

jietnadatstruktuvrra. Jietnadagaid sirremis lea álkimus fuobmát mii lea sáni álgojietnadat. Loahppajietnadaga fáhten maid ii leat nu váttis go sáni sis jietnadagaid. Danin sáhttáge vuos hárjehallat oaidnit sániid stávvaliid stuorát jietnadatovttadahkan.

Geahččalan- ja dutkanbarggut mat leat dahkkojuvvon maiddái Davviriikkain maŋimus guoktelot jagi čájehit oalle čielgasit ahte gielladiđolašvuođa hárjehallamiin lea ávki čállingiela oahpahallamis (Gč. omd. Lundberg ja earát 1988; Hagtvet 1988; Aukrust 2005). Seammás lea gal maid čielggas ahte čállingiela oahpahallan, ii dušše lohkan muhto erenoamážit čállin, duddjo oahppái čiekŋalat gielladiđolašvuođa. Dat ahte čállingiela oahpahaladet-tiin šaddá geavahit eará áiccuid giellaávdnasiid hábmemis go hállamis váikkuha maiddái gielladiđolašvuođa nannemii. Visualiserejuvvon giella dahká vejolažžan fokuseret giela hápmebeliid áibbas eará láhkai go auditiiva giella, ja čállimis lea maid áibbas eará vejolašvuođat ráhkkanit sisdoalu ovdanbuktimii.