Sámegiela oahppoplána giellaoahpahusa vuođđun

Dálá oahppoplánas eatnigielagiid oahppoplána gohčoduvvo ”sámegiella vuosttašgiellan oahppoplána”. Plána lea ráhkaduvvon olles skuvlamannolaga (13 jagi) várás ja fága ulbmilin lea dahkat vejolažžan seailluhit ja ovddidit sámegiela boahtte buolvvaide. Fága váldooasit leat njálmmálaš ja čálalaš gulahallama lassin sámi giella- ja teakstakultuvra. Plánas namuhuvvojit sámegielfága vuođđogálggaid oassin vihtta gálgga: 1) njálmmálaš gálggat, 2) máhttit čállit, 3) máhttit lohkat, 4) máhttit rehkenastit, 5) máhttit geavahit digitála reaidduid. Gustojeaddji oahppoplána deattuha lohkan- ja čállinmáhtu lassin maiddái rehkenastinmáhtu ja ahte oahppit galget beassat oahppat geavahit digitála čállin- ja rehkenastinreaidduid. Plána atná rehkenastima čielgasit sámegielfága oassin ja das daddjo ahte galgá sámegillii geava-hit lohkodajaldagaid, mihtidan- ja rehkenastinvugiid.Digitála reaidduid geavaheapmi skuvlaoahpahusas deattuhuvvo go dákkár gealbu addá ođđa vejolašvuođaid geavahit sámi árbevirolaš máhtu ja doarju ja ovdánahttá gulahallangálggaid ja ovdanbuktinvugiid. Plána čilge čállin- ja lohkangálg-gaid ná:

Máhttit čállit sámegielfágas lea máhttit albmanahttit ulbmillaš vugiin.

Čállin lea maid vuohki ovdánahttit ja hábmet fuomášumiid ja jurda-giid, ja maiddái oahppanvuohki. Dat mearkkaša hábmet teavsttaid mat kommuniserejit, ja main lea buorre struktuvra ja ovttastus.

Čállit teavsttaid máŋgga šáŋŋeris sihke šerbmii ja báhpirii lea suorgi mas sámegielas ja dárogielas ovttas lea earenoamáš ovddasvástádus.

Dat mearkkaša máhttit plánet, hábmet ja gieđahallat teavsttaid main lea iešguđetlágan kompleksitehta ja giella mii lea heivehuvvon ulbmilii ja vuostáiváldái. Sámegiela čállima gálggaid ovdánahttin mearkkaša ahte systemáhtalaččat bargá formála čállingálggaiguin, teakstamáhtuin ja iešguđetlágan čállinstrategiijaiguin. Dat mearkkaša maiddái máhttit albmanahttit dađistaga stuorit gielalaš sihkarvuođain.

Máhttit lohkat sámegielafágas lea máhttit oaivila oažžut iešguđetlágan šáŋŋeriid teavsttain ovdalaš áiggis ja dálá áiggis. Dat mearkkaša ahte iežas čiekŋuda teavsttaide, ja oahpásmuvvá eará olbmuid

jurdagiidda, muosáhusaide ja hutkkálašvuhtii. Dat mearkkaša maiddái ahte máhttá gávdnat dieđuid ja ipmirdit jurddašeami ja ovdanbuktimiid iešguđetlágan teavsttain šearpmas ja báhpiris ja máhttit kritihkalaččat ja iešheanalaččat árvvoštallat lohkkojuvvon teavsttaid. Ovdáneapmi manná vuosttaš lohkanoahpahusas ja álkis teavsttaid ipmirdeamis dasa ahte máhttit ipmirdit, dulkot, guorahallat ja árvvoštallat dađistaga váddáset teavsttaid iešguđet šáŋŋeriin.

Lohkangálggaid ovdánahttimii sámegielfágas mielddisbuktá bar-gat systemáhtalaččat lohkanstrategiijaiguin mat leat heivehuvvon lohkama ulbmilii ja iešguđetlágan teavsttaide fágas.

(Oahppoplána – sámegiella vuosttašgiellan s.6)

Álgooahpahusas fága čálalaš gulahallama gelbbolašvuođamihtut konkretisere-jit mii ohppiin vurdojuvvo 2. jahkeceahki maŋŋil ja dasto fas 4. jahkeceahki maŋŋil. 2. jahkeceahki maŋŋil oahpahusa mihttomearri lea ahte oahppi galgá máhttit

- čájehit ipmárdusa jietnadaga ja bustáva oktavuođas ja hupmangiela ja čállingiela oktavuođas

- čatnat jietnadagaid oktii sátnin ja juohkit sániid stávvaliid mielde - lohkat stuora ja unna deaddiluvvon bustávaid

- lohkat álkis teavsttaid njuovžilit ja fáhtet teavsttaid sisdoalu báhpiris ja šearpmas

- geavahit iežas máhtu ja vásáhusaid ipmirdit lohkkojuvvon teavsttaid sisdoalu ja buktit mearkkašumiid sisdollui

- čállit cealkagiid stuora ja smávva bustávažiiguin ja čuoggáin iežas giehtačállagiin ja tastatuvrrain

- čállit riekta oahpes ja álkis sániid

- bargat kreatiivvalaččat sárgumiin ja čállimiin lohkama oktavuođas - čállit álkis ovdamearkateavsttaid minstara mielde ja eará čállingálduid

vuođul.

(Oahppoplána – sámegiella vuosttašgiellan s.7)

4. jahkeceahki maŋŋil fas vurdojuvvo ahte oahppi galgá máhttit

- lohkat iešguđetlágan teavsttaid njuovžilit ja oktilaččat ja fáhtet sisdoalu - dovdat ja geavahit gielalaš váikkuhangaskaomiid nu mo gearduma,

kontrásttaid ja álkis gielalaš govaid

- lohkat, guorahallat ja ságastallat iežas ja earáid teavsttaid birra - gávdnat dieđuid ovttastuvvon teavsttain sihke šearpmas ja báhpiris - čállit oktiičadnon ja doaibmi giehtačállagiin, ja geavahit tastatuvrra

iežas čállimis

- čállit álkis muitaleaddji, válddaheaddji, reflekterejeaddji ja ákkastalli teavsttaid

- geavahit iešguđetlágan notáhtaid ja ovdamearkateavsttaid iežas čállima vuođđun

- ordnet teavsttaid bajilčállagiin, álggahusain, váldoosiin ja loahpahusain - ráhkadit teavsttaid mat kombinerejit sániid, jietnadagaid ja gova,

digitála reaidduiguin ja daid haga

- varieret sátneválljemiid ja cealkkaduddjomiid iežas čállimis - ohcat dieđuid, ráhkadit, vurket ja fas viežžat teavsttaid digitála

reaidduid geavahemiin

- geavahit girjerádjosa ja Interneahta gávdnat fáttáid iežas lohkamii ja čállimii.

(Oahppoplána – sámegiella vuosttašgiellan s.8)

Lohkan ja čállin leat buohtalas proseassat oahppamis. Sámegielmáhttu ja teakstaipmárdus ovdána guldalettiin, logadettiin ja čáledettiin, ja girjjálašvuohta lea lunddolaš oassi das. Buorre čálalaš gulahallan eaktuda buori sátneriggodaga, teakstaduddjon-, giellaoahppa- ja riektačállinmáhtu ja -gálggaid ja návccaid heivehit teavstta ulbmila ja vuostáiváldi várás.

Oahppoplánas boahtá ovdan árbevirolaš čállingiela oahpahallama, ja várra eanemusat oahpaheami, guovttejuohku: čállin ja lohkan. Ovddeš plánaid ektui ođđa ášši lea ahte ii leat šat sáhka dušše giehtačállimis ja girjelohkamis muhto maiddái digitála čállinreaidduid ja teavsttaid geavaheamis. Lohkanoahpahal-lama mihttomearis deattuhuvvojit lohkanmáhtu guokte váldooasi, čálakoda čoavdin ja ipmárdus. Miehtá oahppomannolaga oahppi galgá beassat nannet

čálamáhtu nu ahte nákce lohkat dađistaga eambbo gáibideaddji teavsttaid ja daid vuođul maiddái ieš hábmet čálalaš bargguid lassáneaddji gáibádusaid mielde.

Aiddo digitála čállinreaidduid geavaheapmi jo álgooahpahusa rájes leage buktán ođđa jurddašanvuogi čállingiela oahpahallamii. Dákkár ovdamearka lea dihtora geavaheapmi čállin- ja lohkanoahpahusas, mas lohkanoahpahal-lan geavvá čállima vuođul. Boallobeavddi geavahemiin oahppit besset oahpahallat bustávaid čállit ja hui jođánit jo beassat johtui iežaset teavst-taid ráhkadit. Dát bargovuohki gohčoduvvoge danin ”čállimis lohkamii”.

Árbevirolaš álgooahpahusa čállinoahpahallama ektui lea erenoamáš, ahte giehtačállin álggahuvvo easkka goalmmát skuvlajagi. Dat skuvllat, gos dákkár bargovuohki lea iskojuvvon, leat juksan buriid lohkan- ja čállinmáhtu bohtosiid. (Gč. Trageton 2003.)

Digitála veahkkeneavvut addet vejolašvuođa geavahit sámegiela audi-tiiva ja visuála giellan áibbas eará láhkai go ovdal. Dasa lassin dat addet vejolašvuođa geavahit giela multimodála oktavuođain nugo ovdamearkka dihte govain, filmmain ja musihkain. Ná digitála veahkkeneavvut addet maid-dái vejolašvuođaid geavahit eará oahpponeavvuid go dat mat leat olámuttos luohkkálanjas. Dát veahkkeneavvut eai sáhte buhttet giellaoahpahusa, muhto dat sáhttet leat veahkkin ja lasáhussan árbevirolaš giellaoahpahussii.

Čállingiela oahpahallan geavvá geahppasepmosit eatnigiela vuođul. Mánás geas leat guokte eatnigiela galggašii dalle leat vejolaš válljet goappá gillii čállingiela oahpahallan álgá. Čállingiela oahpahallama ráva lea ná seam-malágan go oppalaš pedagogalaš ráva, ahte oahppan lihkostuvvá buore-musat go ođđa áššiid beassá oahppat oahpes áššiid vehkiin. Lohkan- ja čállinoahpahusa lágideapmi vásihuvvo stuora hástalussan dakkár luohkáin main leat sihke eatnigielagat ja earágielagat. Earágielagii šaddá váttis oahppat fonema (jietnadaga) ja grafema (bustáva) oktavuođa go ii dovdda sániid, ja oahpahallama ulbmilage sáhttá leat váttis áddet go ii ádde maid lohká.

Norgga skuvllain earágielat mánáid álgooahpahus lea bidjan smiehttat mo luohkkálanja organiserema ja bargovugiid sáhtášii buoridit (Kulbrandstad 2003). Sullasaš guorahallamii lea dárbu maiddái sámegielat skuvllain gos luohkkálanjain leat sihke sámegielagat ja earágielagat.