Sátnemáhttu

Sullii guovttejahkásažžan mánná dahká stuora fuomášumi, go áddegoahtá ahte juohke diŋggas lea iežas namahus. Dán agis giella ja jurddašeapmi ovttastuvvet, giella šaddá intellektuála ja mánná jurddaša giela vehkiin. Dán ahtanuššandási dovdomearkan lea máná sátnediehtoáŋgirvuohta. Sátnerádju lassána johtilit máná iežas doaimmalašvuođain go ain jearrala mii duot ja duot lea. (Vygotskij 2001: 85.) Moattejahkásaš máná sáhttá maid gullat geardduheamen ja jitnosit dadjamin ođđa sániid maid gullá go lea nuppiin ságastallamin.

Birrasii golmmajahkásažžan (muhtimiin ovdal ja nuppiin maŋŋá dán agi) sátneoahppan geavvagoahtá jođánit, beanta sátnedulvin. Máná vuosttaš 100 sáni oahppamis lassánit eanaš substantiivvat ja 400 sáni rádjái fas lassániš-gohtet vearbbat dovdomassii. Dasto 700 sáni rádjái mánná dábálaččat oahppá

maiddái giellaoahpalaš doaibmasániid nugo preposišuvnnaid, konjunk-šuvnnaid ja veahkkevearbbaid. Dákkár sátneoahppan lea duođaštuvvon amerihká laš ja ruoŧŧelaš mánáid sátneoahppamis ja lea jáhke hahtti ahte dat guoská maiddái eará gielaide. Giellaoahpalaš doaibma-sániid oahppan eaktuda ahte mánná vuos dovdá substantiivvaid ja vearbbaid. Giella oahpalaš sániin ii leat dakkár mearkkašupmi ahte dat čujuhivčče mange konkrehta áhtii, dahkui dahje doibmii mii livčče áicamis. Dáid sániid oahppan geavvá go mánná gullá daid geavahuvvon oahpes substantiivvaid ja vearb-baid oktavuođas. (Strömqvist 2010: 62.) Sámegielas eai leat nu olu preposišuvnnat, baicce postposišuvnnat mat maid geavahuvvojit substan-tiivvaid oktavuođas. Preposišuvnnaid ja postposišuvnnaid oktasaš namahus lea adposišuvdna, ja muhtin adposišuvnnat sáhttet geavahuvvot sihke post posišuvdnan ja pre posi šuvdnan. (Gč. Antonsen ja earát 2012; Ylikoski 2014.)

Ođđa oahppu duddjo dan ala maid olmmoš dovdá ja máht-tá ovddežis. Ovddeš dieđuid ja oahpes doahpagiid sániid vehkiin čilgejuvvojit áššiid ođđa aspeavttat. Váilevaš sátnemáhtuin ođđa áššiid šaddá váttis oahppat, go sánit leat guovddáš gaska oamit maiguin ođđa doahpagat čilgejuvvojit.

Maŋimus moaddelot jagi dutkanbohtosat leat čájehan ahte lea čielga okta vuohta das man olu sániid máhttá ja man bures lihkostuvvá skuvl las (Becker 1977;

Stanovich 1986; Anderson &

Nagy 1991). Lea čájehuvvon ahte ohppiin geain ii leat nu

Govva 6. Sániid oahppan sáhttá maid geavvat gov-vagirjjiid vehkiin (Amery & Cartwright 2011).

nana giellamáhttu skuvlii álggedettiin, lea vejolaš rivttes oahpahanvugii-guin juksat seamma dási go earát dasa mii guoská čálakoda čoavdimii ja lohkannjuovžilvuhtii, muhto ii leat nu álki juksat seamma lohkanáddejumi dási.

Go nu olu oahppandoaimmain laktása giela geavaheapmái, de lea čielggas ahte oahppis gii máhttá olu sániid, leat buoret oahppanvejolašvuođat go dakkár oahppis gii gártá heaibut lohkanáddejumiin, go ii máhte doarvái sániid. Olbmo sátnemeari árvvoštallan ii leat nu álkes ášši, ja danin leatge oalle stuora erohusat árvaluvvon meriin. Graves (1986) mielde dutkamušain mat dahkkojuvvojedje ovdal 1960, sátnemearit maid vuosttašluohkkálaččat hálddašit árvaluvvojedje leat gaskal 2500 ja 26000 sáni, ja universitehta čađahan studeanttaid sátnemearrelogut árvaluvvojedje leat gaskal 19000 ja 200000 sáni. Ná stuora erohusaid duohken árvaluvvojit máŋga siva, ovdamearkka dihte ii leat álo čielggas goas lohkkojuvvojit sátnehámit ja goas dušše sátnemáddagat ja mii oaivvilduvvo sátnemáhtuin: leago sáhka aktiiva vai passiiva sátnemáhtus. (Beck & McKeown 1991). Maŋit áigge dutkamiid sátnemáhtu lohkomeriin eai šat leat nu stuora erohusat, go árvvoštallamat leat dahkkojuvvon dárkilat eavttuid mielde. Anderson ja Nagy (1984) leaba dutkan 3.–9. cehkiid oahppomateriálaid ja dan vuođul gávnnahan ahte 9. skuvlajagi ahkásačča sátnemearri lea gaskamearálaččat 88533 sátnebearraša. Sátnebearrašiin (eŋg. wordfamily) oaivvilduvvo seamma sullasaš sánit jogo hámi dáfus (omd. seammalágan derivašuvnnat ja goallossánit) dahje mearkkašumi dáfus seamma sullasaš sánit (synonymat).

(Sámegiela synonymat, gč. Vest 2005.)

Maiddái sátnemeari lassáneami árvvoštallamiin leat sullasaš váttisvuođat, mat bohtet ovdan dutkamušain, mat guorahallet man olu ođđa sániid skuvlavázzi oahppá jagis. Maiddái dáid dutkanbohtosiid gaskkas sáhttet leat oalle stuora erohusat, 1000 sánis gitta 7300 sátnái jagis. Dađistaga go dutkanmetodat leat šaddan eambbo seammaláganin, de eai leat šat nu stuora lohkomeari erohusat. 1990-logu dutkanbohtosat čájehit ahte oahppit ohppet sullii 3000 ođđa sáni jahkásaččat. Dákkár meari mielde olmmoš oahppá gávcci sáni juohke beaivvi. (Baumann & Kameenui 1991; Beck & McKeown 1991.)

Maid máksá dovdat sániid? Ii dasage leat ovttageardánis vástádus, go sátnemáhtu maid sáhttá jurddašit máŋggadássásažžan. Sáhttá lea sáhka jogo aktiivvalaš dahje passiivvalaš sátnemáhtus. Olmmoš máhttá sáni aktiivvalaččat go sáhttá geavahit dan go dárbbaša, ja passiiva sátnemáhttun lohkkojuvvo go olmmoš muitá ja máhttá sáni mearkkašumi dušše dalle go gullá dahje lohká dan. Dasa lassin sáhttá dovdat ja máhttit geavahit sáni dušše dihto muddui. Ođđa giela oahpahallamis olusiidda lea oahpes vásáhus mo sátnemáhttu ovdána dađistaga. Álggos gártá viššalit geavahit sátnegirjji oahppan dihtii ođđa sániid, maid gullá dahje lohká. Veadjá ahte ii muitte leat gullan dahje oaidnán sáni vaikko ovdalge lea ohcan dan sátnegirjjis.

Čuovvovaš muttus jo muitá gullan dahje oaidnán sáni muhto ii vel muitte mearkkašumi. Dasto čuovvu sáni reseptiiva dahje passiiva hálddašeapmi, mii mearkkaša ahte dovdá sáni dušše dalle go dan gullá dahje oaidná. Produktiiva dahje aktiiva hálddašanmuttu fas lea juksan go muitá ja máhttá geavahit sáni go dan dárbbaša. Dákkár oahppanproseassa čájeha man dárbbašlaš lea beassat dávjá gullat, oaidnit ja geavahit sániid.

Go logadettiin deaivá amas sáni, de dan mearkkašumi sáhttá ohcat sátne-girjjis. Buorre sátnegirji adnojuvvo autoritehtan mii muitala sáni rivttes mearkkašumi. Dat maid vel buoremus sátnegirji ii veaje speadjalastit, lea sániid dynámalaš aspeakta, namalassii ahte daid mearkkašupmi sáhttá sihke gáržut ja viidánit. Sánit main álggos leamaš eará mearkkašupmi, čilgejuvvojit etymologalaččat sániid vuođđo- dahje álgomearkkašumi ektui.

Sániid mearkkašumi dynámalaš iešvuođaid čájeha dat, go mearkkašumi nyánssat rivdet sániid geavaheami konteavstta vuođul. Sátnegirjji sánit čilgejit vuođđomearkkašumi(id) ja stuorát sátnegirjjit addet maid muhtin ovdamearkkaid geavaheamis, dávjá maid jorgalusain eará gillii. Erenoamážit metaforalaš geavaheapmi viiddida sániid mearkkašumi, nugo dajaldagas ii das šat murrii iige báktái, mii sáhttá geavhuvvot go olmmoš gáržžohallá iige šat oainne molssaeavttuid.

Guovtte- ja máŋggagielat biras maid váikkuha sániid mearkkašumiid rievdamii. Dálá gielas gullá dávjá veardidit geavahuvvomin dárogiela vurdere-vearbba mearkkašumis, ja suomagiela tarkoittaa-vearba orru viiddidan sámegiela oaivvildit-vearbba mearkkašumi, nu ahte subjeaktan ii dárbbaš leat šat dušše olmmoš. Ovddeš giela ságat leat dálá gillii ođđasat

dárogiela nyheter ja suomagiela uutiset mielde. Dákkár rievdamat leat sihke dakkárat mat leat geavvan dihtomielalaččat sátneráhkademiid vuođul, ja dakkárat mat leat man nu sivas cieggagoahtán guovttegielagiid sámegillii.

Dákkár giellarievdamiidda lea skuvlla giellaoahpahusas ja giellageava-heamis váikkuhanvejolašvuohta. Dasa veahkeha oahpaheaddji komparatiiva giellamáhtu nu ahte sáhttá buohtastahttit sámegiela ja riikkagiela, ja dan vuođul dárbbu mielde fuomášuhttit árbevirolaš ja ođđa dadjanvugiid erohusaid. Almmá dákkár diđolašvuođa haga sáhttá ravddamus dáhpáhusain geavvat nu ahte sámegiella rievdá dárogiellan dahje suomagiellan mas geavahuvvojit sámegiel sánit, ovdamearkka dihte go gullo daddjomin njoarosteami oktavuođas “bálkestit suohpana”, de dat lea seamma málle mielde go dárogillii kaste lasso ja suomagillii heittää suopunkia. Muhto dat gii bálkesta suohpana ii šat sáhte njoarostit.

Ođđa giela oahpahallamis sátnemáhttu mearkkaša ahte dovdá ja veadjá muittus viežžat sániid. Dutkosiin main leat guorahallan guovttegielagiid sátneoahppama árvaluvvojit čuovvovaš sátnemáhttokriterat: 1) máhttu jietnadit ja čállit sátnehámiid, 2) dovdat sáni mearkkašumi(id), 3) dovdat sáni sátneluohká ja syntávssalaš ráddjehusaid, 4) dovdat makkár oktavuođain ja maiguin eará sániiguin sátni geavahuvvo, 5) dovdat sáni leksikála ja doabalaš assosiašuvnnaid, mat eai gula sáni denotašuvdnii, 6) diehtit man dábálaš sátni lea geavahusas, man formála dat lea ja makkár oktavuođas dan sáhttá geavahit. (Jarvis 2009: 100.)

Mii guoská sátnemáhtu mearkkašupmái lohkanáddejumi ektui, de leat dutkanbohtosat oalle ovttaláganat: buorre lohkanáddejupmi eaktuda buorre sátnemáhtu dan mearkkašumis ahte dovdá olu sániid ja máhttá geavahit daid.

Sátnemáhtu ja lohkanáddejumi oktavuohta orru oalle čavga maiddái dan mearkkašumis ahte das lea guhkesáigge váikkuhus. Jos mánáidgárdeahkásaš máhttá unnán sániid, de dan vuođul sáhttá vuohttit lohkanáddejumi váttisvuođaid ain máŋga jagi maŋŋá go skuvlii lea álgán. White ja earáid (1990) dutkamuš čájeha ahte daid ohppiid váttisvuođat, geain ii leat nu buorre sátnemáhttu, dušše sturrot maŋŋelis skuvlamannolaga áigge daid ohppiid ektui geain lei álggu rájes nanu sátnemáhttu.

Skuvlaahkásaččaid sániid oahppamis, seamma go giellaoččodeaddji ahkásaččaid oahppamisge, sáhttet leat oalle stuora erohusat. Vaikko leage čájehuvvon ahte oahppit sáhttet oahppat 3000 sáni ja vel eambboge jahká-saččat, de leat maid oahppit geaid sátnemáhttu ovdána mealgat njoazibut.

Dákkár erohusaid kártemat leat dahkkojuvvon sierralágan sosioekonomalaš oahppijoavkkuid gaskkas. Čájehuvvui ahte leat erohusat sierralágan sátne-joavkkuid áddejumi ektui. Buot oahppijoavkkut dovde unnimusat 96 % dávjá geavahuvvon sániid. Guovtti vuolit sosioekonomalaš dási ohppiin dovde 82 % ja 85 % beanta dávjá geavahuvvon sániid, ja bajit sosioekonomalaš dási ohppiin 91 % dovde daid seamma sániid. Stuorámus erohus lei hárve geavahuvvon sániid ektui, man gorri lei vuolit sosioekonomalaš dási skuvl-lain 61 % ja 65 % bajit dási 79 % ektui. (White ja earát 1990; gč. maiddái Pan ja earát 2005.) Oppalaččat dákkár bohtosat leat nu dulkomis ahte ohppiin, geaid sátnemáhttu vástida skuvlagirjjiid sátnegeavaheapmái, lea álkit áddet sániid go dain ohppiin geaidda skuvlagirjesánit leat apmasat.

10–12 jahkásaččaid lohkanáddejumi dutkan lea čájehan ahte dain ohppiin, geain ledje oahppanváttisvuođat, ii lean nu buorre sátnemáhttu go ohppiin geain eai lean oahppanváttisvuođat. (White ja earát 1990; Simmons &

Kameenui 1990.) Danin nana sátnevuorkká duddjon lea nu deaŧalaš jo giellaoččodeaddji agi rájes.

Vaikko dás deattuhuvvo sátnemáhtu mearkkašupmi oahppanvejolašvuođaide, de das lea maid stuora váikkuhus dasa mo mánná sáhttá ovttastallat earáiguin iežas eatnigillii maiddái stoahkamis ja iežas identitehta duddjomis. Ohppiid sátnevuorkáerohusat árvaluvvojit laktásit oppalaš giellaoahppannávccaide.

Sáhttá leat oktavuohta das, man olu sániid máhttá ja man bures máhttá oppalaš giellanjuolggadusaid. Danin evttohuvvo ahte oahppit geain leat dákkár váttisvuođat, beasašedje oahppat ođđa sániid oanehis ja čielga definišuvnnaiguin ovdal go lohket teavstta. Easkka dalle vedjet sii buorebut ieža logadettiin konteavstta vehkiin duddjot buoret sátneáddejumi. (Rinehart ja earát 1986.) Sámegillii čállojuvvon dahje jorgaluvvon oahppogirjjiin leat dávjá ollu ođđa sánit. Jos leat dakkár ođđa sánit mat eai čilgejuvvo teavsttas, de daid ferte čilget ovdal go bargagoahtá teavsttain. Oahppogirjji čálli berre danin ráhkadit sátnelisttu mas ođđa sánit čilgejuvvojit nu ahte lohkkiide šaddá álkit áddet teavstta, ja nu lohkamiin, čállimiin ja fágalaš ságastallamiin beassat duddjot nanu sátnemáhtu.

Sátnevuorkká duddjon lea čielgasit muitinášši. Ođđa sániid oahppanproseas-sas sáhttet leat veahkkin semantihkalaš kategoriseremat dainna lágiin ahte oahppi nákce ovttastahttit ođđa sániid oahpes sániide oktasaš mearkkašumi sárgosiid vehkiin, nugo omd. ahte rukses gullá ivdnesániide ja gievdni lihttesániide. Muitoveahkkin sáhttet leat maid oktasaš fonemalaš sárgosat nugo omd. minimála bárain jorrat, borrat ja sorrat ja struktuvrralaččat oktasaš sárgosat nugo omd. suorggádusain borahit, jugahit ja barggahit.