Čállingiela oahppan

Giellaovdáneapmi dáhpáhuvvá vuosttažettiin gulahallanoktavuođaid vuođul.

Dat eaktuda ahte olmmoš beassá gullat giela ja ahte ieš beassá geavahit dan nu ahte nubbi eará beassá gullat. Gielas lea ná maiddái vuorrováikkuheaddji doaibma: mun hálan, don guldalat; don hálat, mun guldalan.

Govva 13. Čilgehusat leat gielladagut. (Bamse - máilmmi gievrramus guovža, 13/2014:11)

Leago čállingiela oahppan áibbas earálágan proseassa go hállangiela oahp-pan? Jos jurddašit mo mii oahppat eatnigiellamet ja čállingiela, de mii dieđus álkit oaidnit erohusaid: eatnigiela oahppat ruovttus almmá mange oahpahusa haga ja čállingiela mii dábálaččat oahppat skuvllas oahpahusa vehkiin. Dutkanmáilmmis leat guokte goabbatlágan oainnu das mo čállingiela ovdáneapmi geavvá. Nuppi oainnu mielde dán guovtti gulahallanvuogi ovdáneamis prinsihpas ii leat stuora erohus. Jos mánná beassá bajásšaddat čállingiellabirrasis gos vásiha čállingiela lunddolaš gulahallanvuohkin, de máná čállingiela máhttu ovdána seamma lunddolaččat go njálmmálaš gulahallan. Nu sáhttáge dalle ovdánahttit máná čállingiela máhtu go addá mánnái vejolašvuođa šaddat bajás čállingiela movttiidahtti ja hásttuheaddji birrasis. Čállingiela oahppan lea oassi oppalaš giellaoahppamis.

Vaikko guldaleapmi, hállan, lohkan ja čállin ovdánitge sierra gálgan, de dáid gaskkas leat maiddái vuorrováikkuhusat. Dán áigge mánát álkit sosialisere-juvvojit čálakultuvrii jo riegádeami rájes, ja čálakultuvrralaš birrasis mánná ieš fuobmá ahte gielas lea maid oinnolaš ovdanbuktinvuohki. Muhtin mánát sáhttet ieža oahppat sihke lohkat ja čállit ovdal go skuvlii álget. Ja vel eanebut sáhttet ná čoavdit čállingiela koda jos dasa lassin rávisolbmot veahkehit ja movttiidahttet sin dán proseassas (vrd. Vygotskij teoriijain, omd. A. Aikio 2000: 178). Korkeamäki (2001) oainnu mielde čállingiela oahpahallan lea eanaš dutkojuvvon dušše skuvlaoahpahusa ektui, vaikko mánás leat jo olu vásáhusat čálakultuvrras, maid iežas vuogi mielde váldá atnui sihke mahkášlohkamin ja -čállimin.

Mánná gii beassá bajásšaddat dakkár birrasis gos čállingiella lea oidnosis, oahppá farga váldoášši, namalassii hállangiela ja čállingiela oktavuođa.

Dán dásis mánná sáhttá lohkat sihke sániid ja teavstta, vaikko ii šattage nugo teaksta lea sánis sátnái. Go ii máhte vel lohkat, de hutká ieš sisdoalu.

Dákkár lohkan gohčoduvvo pseudo- dahje mahkášlohkamin. Dasto lea vel dakkár ovdalohkanmuddu go mánná lea oahppan dovdat sániid govvan ja nu máhttá lohkat omd. ÁVVIR ja Statoil. Dát gohčoduvvo logográfalaš lohkanmuddun ja dan vuođul lea buorre vejolašvuohta oahpásmahttigoahtit máná bustávaide.

Nuppi eará oainnu mielde hállangiela ja čállingiela ovdáneamis lea čielga erohus. Čállingiela oahpahallama eaktun adnojuvvo dihto ahtanuššanmuddu ja gielladiđolašvuođa dási juksan. Vygotskij (2001) lohká ahte ii leat vejolaš oahpahit jahkásaš máná lohkat iige golmmajahkásačča čállit. Čállingiela ovdáneapmi ii gearddut hállangiela ovdáneami vuogi. Čállojuvvon giella lea iehčanas gielladoaibma mii lea earálágan go hállangiella sihke hámi ja doaimma dáfus, ja dat gáibida alla abstrakšuvdnadási. Čállingiela oahpahal-lamis mánná ferte luvvet iežas háloahpahal-lamis ja buhttet sániid sániid govaiguin.

Čállin ii leat abstrakšuvdna dušše hállangiela jietnadagaid ektui muhto maiddái ságastallanguoimmi ektui. Mánnái lea áibbas ođđa ja amas ášši ságastallat gulahallanguoimmi haga dahje dušše jurddašuvvon olbmuin.

(Vygotskij 2001: 157, 161.)

Čállojuvvon giella lea monologagiella, ságastallan mii geavvá buhtes čállinbáhpiriin. Čállingiela gulahallan lea hui sakka čadnon sániid formála mearkkašumiide ja dat gulahallanvuohki dárbbaša eambbo sániid go

hállan-Govva 14. Bustávaid geavaheami álgu.

giella seamma jurdaga ovdanbuktimii. Dat juvssada olbmo gii lea eará sajis ja geas hárve leat seamma áššit mielas go sus gii čállá. Danin ferte sisdoallu čilgejuvvot dievaslaččat ja nu geavahuvvojitge dadjanvuogit mat hállamis livčče eahpelunddolaččat. Dása čujuhitge dakkár dadjanvuogit go ”hállá nugo čállá” ja ”hállá dego girji”.

Čállingielas maid ii leat álo vejolaš oažžut ovdan daid erohusaid maid hállangiella veadjá ovdanbuktit. Daningo čállingielas eai boađe ovdan jietnadeami suprasegmentála bealit nugo šuokŋa, deattuheapmi ja nuohtta, de sáhttet muhtimin cealkagat dan geažil šaddat eahpečielgasat dulkoma ektui. Okta dakkár ovdamearka lea dat ii gierdda olbmuid lahka boahtit mii sáhttá parafraserejuvvot jogo dat ii gierdda ahte olbmot bohtet lahka dahje dat ii gierdda boahtit olbmuid lahka.

Dán áigge čállingiela oahpaheami jurddašeapmi váldá vuolggasadjin ahte gielladiđolašvuođa nannen lea čállingiela oahpahallamii ávkin. Olles skuvlavázzima álggaheapmi, iige dušše lohkan- ja čállinmáhtu oahpaheapmi, lea árbevirolaččat vuođuštuvvon dan ala ahte mánná guđajahkásažžan lea juksan heivvolaš ahtanuššandási álgit skuvlii. Easkka min áigge lea dohk-kehuvvogoahtán dakkár oaidnu ahte lea vejolaš systemáhtalaččat maiddái ruovttuin ja mánáidgárddiinge ráhkkanit čállingiela oahppamii. Maria Montessori (1870–1952) čájehii ahte bealviđátjahkásaš jo sáhttá oahppat čállit, ja ná nuorra mánáid čállimis lea erenoamáš rikkis ja miellagovváduslaš giellageavaheapmi, mii ii šat oidno veaháš boarráset mánáid čállimis.

Vygotskij (2001) geavahii dán ovdamearkan dasa man stuora váikkuhus heivvolaččat lágiduvvon oahpahusas lea. Vaikko sáhttá hállat optimála oahppanáiggi birra, de dat dattege ii sáhte čilgejuvvot buhtes biologalaš áššin, goitge ii nu máŋggabealat proseassa ektui go čállingiela oahppan. Vygotskij čujuha iežaset iskamiidda mat čájehit ahte maiddái sosiála ja kultuvrralaš bealit váikkuhit dán prosessii, ja nu leage maiddái čállingiela oahppama lihkostuvvan dan duohken makkár doarjaga mánná oažžu rávisolbmuin ja oahpahusas. (Vygotskij 2001: 168.)

Čállingiela máhtu ja gelbbolašvuođa duddjomis dán guokte vuođđooainnu sáhttá oaidnit oktan ollisvuohtan. Dat máksá ahte čálamáhtu nannemis lea deaŧalaš fuolahit ahte mánát besset leat čállingiela birrasis mii geasuha ja

movttiidahttá nu árrat go vejolaš hárjehallat lohkat ja čállit. Seammás leat maid olu vásáhusat čájehan ahte čállingiela oahppamii lea ávki systemáhtalaš pedagogalaš lahkonanvugiin main sáhttá atnit ávkki skuvlla lohkan- ja čállinoahpahusas. Ja go goitge lea ain nu ahte olu mánát eai vel máhte lohkat ja čállit go bohtet skuvlii, de dáid vuođđogálggaid oahppama ja oahpaheami sáhttá buoremusat ja johtilepmosit ovddidit skuvlabirrasis, gos mánáid láidesteaddjit dovdet eavttuid ja bargovugiid maiguin čállingiela nannenbargu sáhttá pedagogalaččat lágiduvvot.

Sámegielat máná vejolašvuohta oažžut veahki čállingiellabirrasis lea áibbas earálágan go riikkagielat máná vejolašvuohta. Sámegielat mánná deaivida nu olu teavsttaiguin mat eai leat su eatnigillii čállojuvvon ja nu leage hárve vejolaš veadjit ovttastahttit čállingiela hállangielain. Jos sámegielat mánná oaidná girdigova ja oaidná dan vuolde dárogiela sáni ”fly” dahje suomagiela sáni ”lentokone”, de dat ii oaččo rivttes gova hállon ja čállon sáni oktavuođas. Danin sámegielat mánnái dákkár teakstadeaivvadeamit eai atte vejolašvuođa ovttastahttit čállingiela hállangielain.